Len II. - zpracování lnu dle Orbis Pictus

V roce 1623 Jan Amos Komenský sepsal učebnici, která obsahuje popis v té době obecně známých prvků a činností. Její nadčasovost lze vysledovat i ve vydání mnoha přizpůsobených verzích z následujících staletí. Je nutné podotknout, že každá verze obsahuje přepis do jazyka používaného v daných letech.

Některé verze knihy lze nalézt i volně přístupne např. na Google Books: Orbis Pictus (1777) - (latinsky a anglicky) a Orbis Pictus (1833) (latina, polština, němčina, francouzština a čeština) .

Letos vyšel Orbis Pictus (2012), jednak tištěnou, jednak elektronickou formou, pod taktovkou nakladatelství Machart. Tato verze obsahuje překlady v jazycích: latinském, českém, německém, anglickém a ruském.

Z ní si zde vypůjčím český přepis:

Len a konopí ve vodě močené a zase usušené¹ se třou dřevěnou trdlicí², při čemž odpadává pazdeří³; pakse češou železnými vochlemi⁴, a tak se odlučuje koudel⁵.

Čistý len váže přadlena⁷ na kužel⁶ tak, že levou rukou vytahuje nit⁸, pravou¹² točí kolovrátkem⁹ nebo vřetenem¹⁰, na kterém je přeslen¹¹. Niti se navíjejí na cívku¹³, z ní se motají na motovidlo¹⁴, z toho se pak navíjejí klubka¹⁵ nebo dělají přadénka¹⁶.

Len I. - setba

Dalším z pokusů se má stát vypěstování a následné případné zpracování lnu.

Použili jsme dva druhy semene lnu - "len setý" (bílá menší semena) a "len olejný" (hnědá větší).

Selo se ručně do 7cm vzdálených řádků, v délce cca 10 metrů.

 Datum setby: 7. dubna 2012

Takto vypadal naklíčený len po čtrnácti dnech:

Co vlastně znamená "Insectus"

V pravdě původní se někteří z nás navzájem označovali jako "hmyzáci". Latinsky, alébrž vznešeně, je pro to hezké slovo - insectum.

Pak ale někdo dané slovo rozebral (viz citace níže) a vzniklo z toho zkomolené insectus.

A co tedy pro nás toto slovo - insectus - znamená?

• jednak význam slova "řezat  / sekat" - sice nejsme primárně šermířská společnost, ale meče, píky i sekery se u nás najdou,
• jednak se snažíme seznámit sami sebe a případné čtenáře "v průřezu" zvoleným obdobím,
• a nakonec samozřejmě i hmyz, jehož chrakteristický pohyb doprovází život i smrt.

Dále už jen zmiňovaná citace (nechť odborník klopí zrak a laik se baví):

Díval jsem se do slovníku (tištěného, internetové jsou na cypa), v latinsko-českém není nic, v česko-latinském jenom tohle:
hmyz -  insecta n. pl.
takže jeden hmyzák by byl insectum i n.(ale je možné, že v latině to bude stejně jako v češtině hromadné slovo bez singuláru), maskulinní podobu tohoto slova jsem nenašel.

Jak už bylo napsáno, slovo vzniklo ze:
seco secare secui sectum secaturus – sekat, řezat, kosit, požínat
sectus  - přechodník minulý (tvořený ze supina), tedy česky „sekav“
in – v, do, na
Podle toho by insectus mohlo znamenat něco jako „vsekav, vřezav“ atp. (schválně nepíšu nasekav, protože to má jiný význam), což už vlastně souvisí s tím hmyzem (asi to bude souviset s dělením jejich těla, že? – nejsem entomolog).
Takže pokud bychom si zahráli se slovy (tohle je opravdu jen hříčka), tak by bylo možné slovo insectus přeložit (v kontextu hmyzu) něco jako „pán hmyzák“; páni hmyzáci by byli insecti. (pro dámy: „paní hmyzačka“ - insecta, „paní hmyzačky“ – insectae).

Případně by se to dalo řešit jako adjektiva („hmyzí“, „vsekaný“) (koncovky –us, -a, -um)

Předpona in může taky znamenat „ne“, takže v tom případě bychom měli slova jako „nesekav, nesekaný nebo „nesekáč*“)

Ještě se řešil význam „v řezu“, to by pak vypadalo takhle:
sectio -onis f. – řez
v řezu – in sectione; do řezu – in sectionem
 
Je taky možné, že se v lecčem mýlím. Nejsem zrovna zdatný lingvista, tak ať mě znalejší případně opraví a ostatní prominou.


*Po mě přijde nový, mladý. Ale pánové, to bude (ne)sekáč, ne jako já, ten se nezakecá. 

pl.-plurál, m.-maskulinum, f.-femininum, n.-neutrum